Raková u Konice

Z historie

Obec ležící ve východní části mikroregionu byla poprvé připomínána již v r. 1286. Původně malá osada byla markraběcím lénem a poprvé se s jejím jménem

setkáváme v zápisech Zemských desek z roku 1348. Zpočátku byla nazývána Německou, nebo také Dolejší, později Velkou Rakovou, od roku1922 Rakovou a od roku 1951 je název obce Raková u Konice. V obci se usadil vladycký rod jehož příslušníci užívali příjmení Koleso (1348-1437). Od roku 1447 získali Drahanovští z Pěnčína a od nich v roce 1479 rytíři ze Švábenic. Dále byla obec připojena k laškovskému panství. V obci za jejich vlády byla vybudována tvrz, která je připomínána v roce 1540. Tvrz je naposledy uváděna v roce 1631, kdy Adam Bess z Vrchlesu prodal Rakovou Ludmile Františce Pivcové, rozené Hamzince ze Zábědovic. Tvrz zanikla nepochybně v roce 1643, kdy Rakovou pobořili a vypálili Švédové. Po celou druhou polovinu 16. a první polovinu 17. století se majitelé rakovského statku rychle střídali. V roce 1669 získal statek klášter Všech Svatých v Olomouci, který jej opět připojil k laškovskému panství. Obecní pečeť z roku 1690 nese obraz radlice zkřížené s krojidlem, pole kolem je poseto drobnými kvítky. Tato obecní pečeť byla symbolizována zelenou barvou, v obecné rovině charakterizující jak zemědělskou osadu, tak okolní lesnatou krajinu. V obci byl panský dvůr, který Jezuité v roce 1728 rozparcelovali. V roce 1896 byla v obci postavena škola, v níž začalo vyučování 1.2.1897. Od roku 1971 sloužila budova jako kulturní dům a po přestavbě je zde od roku 1988 Mateřská škola. Obec od roku 1980-1990 patřila pod Střediskovou obec Bohuslavice a od roku 1991se opět osamostatnila.

Návrh obecních symbolů byl zpracován heraldikem Miroslavem J.V.Pavlů v roce 2001 a schválený byl dne 29.8.2001 obecním zastupitelstvem. Předání znaku a praporu bylo uděleno předsedou PS PČR dne 9.1.2003. Ve znaku je v zeleném štítě se stříbrnou hlavou se třemi utrženými černými vlčími hlavami s červenými jazyky stříbrno-červeně polcený rak. V praporu list tvoří bílý žerďový pruh, široký jednu čtvrtinu listu se třemi utrženými černými vlčími hlavami s červenými jazyky nad sebou, a zelené pole s bílo-červeně polceným rakem.

Kulturní památky

kaple sv. Anny z roku 1927, boží muka z roku 1661

Ze současnosti

V obci se pravidelně pořádá stavění a kácení máje či Pohár SDH v požárním sportu.

Pýchou obce může být udržování tradičních lidových zvyků, jako je například „klapání“ před velikonočními svátky či pomlázka mládenců na velikonoční pondělí. Oblíbená je také mikulášská obchůzka po malých dětech.

V obci je možné také sportovní vyžití – mimo jiné je zde pěkné hřiště pro fotbálek a nohejbal.

V Místní lidové knihovně je k dispozici připojení na internet.

V okolí je řada možností pro cykloturistiku.